🌊 Já To Tedy Beru Šéfe Herci

První setkání s majorem Kalašem (Rudolfem Hrušínským) nás zavede do malého městečka na německo-českých hranicích. Ještě než se tam ale dostaneme, sledujeme mladého muže, jak si spěšně balí a odjíždí dálkovým autobusem pryč z Prahy. Československou detektivku Strach vysíláme v sobotu 4. dubna ve 21:45 na Primě. 1977 – Já to tedy beru, šéfe…! 1977 – Nemocnice na kraji města; 1977 – Talíře nad Velkým Malíkovem; 1977 – Uloupený smích (TV) 1977 – Zítra vstanu a opařím se čajem; 1976 – Léto s kovbojem; 1975 – Malá mořská víla; 1971 – Petrolejové lampy; 1972 – Šest medvědů s Cibulkou; 1972 – Slečna Golem První životopisná kniha o vynikajícím českém herci, Josefu Větrovcovi. Díky svému plastickému herectví a sametově hlubokému hlasu s charakteristickým témbrem, byl hercem velkých dramatických i komediálních rolí. Jeho postavy oplývaly břitkým humorem, nadsázkou i ironií. Zahrál si v desítkách filmů (Hvězda zvaná Pelyněk, Lidé z maringotek, Holky z porcelánu Josef Větrovec si zahrál v desítkách filmů (Hvězda zvaná Pelyněk, Lidé z maringotek, Holky z porcelánu, Zítra vstanu a opařím se čajem, „Já to tedy beru, šéfe!“, Což takhle dát si špenát, „Já už budu hodný, dědečku!“, Jak napálit advokáta, Zralé víno, Anděl s ďáblem v těle, Jak básníkům chutná život) i televizních seriálů (Chalupáři, 30 Odpověď nabízí komedie o takzvaném vědeckém získávání pracovních sil, která se odehrává v době, kdy český člověk ještě neznal slovo nezaměstnanost. Jejími hrdiny jsou dva náboráři podniku Pragokov, Láďa Pitras a Oto Vacák. Já nejsem já. 1985. The Emissary Who Did Not Return Samorost. 1984. Pod nohama nebe. 1983. Vítězný lid. 1977. Já to tedy beru, šéfe! 1977. Poslední Český film. "Já to tedy beru, šéfe!" O pořadu. Komedie režiséra Petra Schulhoffa z roku 1977 vypráví o dvou svérázných náborářích závodu Pragokov: Láďovi Pitrasovi (L. Sobota) a Otovi Vacákovi (P. Nárožný, od jehož narození v těchto dnech uplynulo 85 let). Geniální metodu k získávání potřebných pracovníků Rok: 1977. Délka: 92 minut. Premiéra v ČR: 6.1.1978. Fotogalerie obsahuje 2 fotografií. „S čím kdo zachází, tím také schází Satirická komedie o podivném čarování s lidmi, manželských trampotách a žárlivosti“. Já to tedy beru, šéfe! Komedie Petra Schulhoffa vypráví v satirické nadsázce o podivných způsobech tzv. vědecky prováděného náboru pracovních sil. Dva náboráři (Luděk Sobota a Petr Nárožný) si pečlivě zjišťují škraloupky v soukromém životě vyhlédnutých osob, které potom „rády“ přecházejí do jejich "Já to tedy beru šéfe". Legendární film s Luďkem Sobotou a Petrem Nárožným v roli náborářů patří k těm nezapomenutelným. Starosti s lanařením kvalifikovaných lidí mají ovšem i dnešní náboráři. Jen už se jim říká headhunteři nebo recruiteři a většinou nehledají jeřábnice. Sobotove herecké začiatky siahajú do Liberca, kde v tom čase pôsobilo divadlo Ypsilon. Neskôr sa stal členom legendárneho pražského divadla Semafor, kde sa v roku 1973 začala jeho cesta k popularite. Komik, který má osobitý projev a specifický humor. Mnohokrát dokázal, že zvládne i vážné charekterní role. Prošel se na divadelních prknech Semaforu i Ypsilonky. Stal se nezapomenutelným ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. Objevil se například v seriálu Okresní přebor a Na vodě. V současné době se věnuje převážně dabingu a psaní scénářů. Je ženatý a má .

já to tedy beru šéfe herci